Vikingové

Božstva severu jsou ve sváru a hrozící zánik světa a soumrak bohů Ragnarök může odvrátit jen zásah odvážných smrtelníků. Těmi smrtelníky byli účastníci našeho tábora. Dobrovolníků bylo mnoho, a proto mohlo být vytvořeno šest družin vikingů. Družiny si vyrobily lodě – drakkary a pojmenovaly je takto:

Lohikäärme
Svízelná plíseň
Neznámá
Darklight
Tütanykson
Állásszilarkárszág

Hlavním cílem posádek bylo nalezení úlomků rozbitého kouzelného rohu boha Odina.

V prvních dnech bylo třeba vikingy vycvičit a vyzbrojit. Učili se plavit v lodích, navigaci, vázat uzly, střílet z luku, vyrobili si zbroje a pomalovali štíty. Následoval výcvik boje s mečem a štítem.

Náležitě vycvičeni byli posláni na průzkum pobřeží Skandinávie. Ukázalo se, že moře dovede být zrádné. Některé lodě nevydržely první plavbu, a navíc se přihnala bouře a vítr zahnal lodě k obávanému mořskému víru zvanému Malström. Ten naše lodě zle poškodil a posádky jen s vypětím sil vyvázly do bezpečí.

Po opravě lodí se vikingové vydali do vzdálených zemí. Jejich úkolem bylo vybírat Danegeld - daně od místního obyvatelstva, výměnou za mír. Tato výprava naplnila naše měšce natolik, že mohli být večer vysláni zástupci posádek, aby vykoupili od strážce studny štěstí, první ze ztracených úlomků rohu.

Naše další pátrání vedlo na sever do země ledových obrů – Jotunheimu. Bylo nutné vyrobit provizorní sáně a teplé oděvy. Ledové obry jsme ošálili oblečením do trojitých kalhot a díky tomu odhalili tajemství run. Také jsme zjistili, že platí staré vikingské moudro: měj vždy jen jedny kalhoty. Ledoví obři nás však cestou zpět pronásledovali a bylo nutné jim uniknout rychlou jízdou psích spřežení. Ne všechny sáně jízdu vydržely, ale do bezpečí se dostali všichni včas.

Dalšího dne jsme dorazili na území obývané draky. Bylo třeba se naučit poznávat druhy draků, zaznamenat jejich podobu pomocí kreseb, a třebaže se zvedl silný vítr, naučili se mnozí dokonce na dracích létat. To nám umožnilo prozkoumat i jinak nedostupná místa, a díky tomu získat další hledané kusy rohu. Stálo nás to však mnoho ryb.

Náležitě vyzbrojeny vydaly se posádky lodí na dlouhou výpravu. Každá loď měla za úkol získání jedné z přísad pro výrobu stuhy, která by spoutala bájného vlka Fenrira. Po mnoha nebezpečích a dobrodružstvích se všechny posádky vrátily a opravdu přivezly, co se od nich požadovalo: ptačí slinu, rybí dech, medvědí cit, ženský vous, kořen hory a zvuk kočičí chůze. Z toho všeho pak trpasličí kovář vykoval stuhu, kterou nebylo možno přetrhnout a vlk Fenrir byl spoután, takže nehrozilo, že spolkne slunce a měsíc. Na počest této události byl uspořádán veliký táborový oheň, mnoho zpěvu a veselosti převeliké.

V dalších dnech se nám pokoušel lstivý Loki překazit pátrání po úlomcích rohu. Zejména deštěm a větrem nám mátl cestu. Bylo nutno vylévat stále vodu z lodí a dokonce došlo i na stavbu domů na kůlech ve vodě.

Pouť vikingů nepřinášela však pouze úspěchy a poklady, ale i chvíle vážné. Pro mrtvého krále bylo nutno nasbírat množství darů a hlavně kamení na vystavění veliké mohyly. Na počest mrtvého byl také uspořádán turnaj, kterého se zúčastnili postupně všichni.

Téměř každý večer bylo vysláno potají několik vybraných hrdinů, aby přinesli další kusy rozlámaného Odinova rohu. Byl opravdu dobře rozbitý, Thorovo kladivo jej rozbilo na spoustu drobných kusů.

Vikingové, kteří už skoro odrostli z dětských škorní, byli vysláni na náročnou výpravu, která se však protáhla přes noc. Byli nuceni rozdělit se o chudé zbytky zásob a chatrné pozůstatky přikrývek, ale vše přečkali s veselou myslí a patřičně zoceleni na těle i na duchu.

Hodně sil však ubralo starším z nás vlečení lodí přes kopec. I to patří mezi dovednosti vikingů. Když se plavíte lodí proti proudu řeky a řeka skončí, musíte lodě prostě chvíli táhnout po břehu k další řece.

Nejvýznamnější hrdinské činy výpravy byly nakonec jednotlivými posádkami zaznamenány na tzv. runových kamenech. Tak jsme si zajistili, že naše činy nikdy nebudou zapomenuty. Na věky věků budou u Janíka doma k nahlédnutí všem zájemcům. Rodiče jsou jistě moc rádi…

Poslední úlomky rohu byly nalezeny během veliké výpravy za mnoha poklady do mnoha světových stran. Lstivý Loki byl přelstěn a Odinův roh mohl být slepen. Je z něj pěkný slepenec. Odin se může opět napít z plna hrdla.

Na počest zachránění světa byly uspořádány četné hudební produkce a divadelní představení, například o nebezpečnosti jelenů žijících v norách a užitečnosti cibule při zachraňování světa.

Vikingové byli odměněni za účast na výpravě dorty, hostinou, diplomy a čepicemi.

Byl přichystán obrovský závěrečný slavnostní oheň, ale kupodivu se přihnala bouře a déšť nám zamezil oheň zapálit. Navíc na oblohu nevyšel měsíc v úplňku, ale jen jakási nakousnutá šmouha. Jakoby někdo zase vypustil Fenrira…

Těžký je úděl zachránců světa a boj proti zlu zřejmě nikdy nekončí.

fotky z tábora